Židovská Praha

Areál židovského města tvoří Starý židovský hřbitov, radnice, obřadní síň a šest synagog: Staronová, Pinkasova, Maiselova, Španělská, Klausová a Vysoká. Židovské Město vzniklo ve 13. století, ale na jeho dnešní podobě se značným dílem podílela velká asanační přestavba na přelomu 19. a 20. století. Přestože se podařilo zachovat jen několik nejvýznamnějších památek na mnohasetletou historii pražských Židů, tvoří nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě.

Starý židovský hřbitov

Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek, náležící učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se tam nachází téměř 12 000 náhrobních kamenů. Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do horních vrstev.

Židovská radnice

Pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu.Ve štítu nad průčelím do Červené ulice zvláštní hodiny, jednotlivá čísla nahrazena písmeny hebrejské abecedy, hodinové ručičky se pohybují obráceně. Několikrát po požárech přestavěna. Současný stav pochází z období rokoka. V současnosti je radnice sídlem vedoucího židovské obce.

Obřadní síň

Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1911 - 1912 podle návrhu architekta J. Gerstla. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva - Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem.

Staronová synagoga

byla postavena kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu. Původně se nazývala „Nová" nebo „Velká" synagoga na rozdíl od starší modlitebny, která se nezachovala. Hlavní sál je dnes jediným představitelem středověkého typu. Sál je zaklenut šesti pětidílnými klenebními poli do dvou osmibokých pilířů. Staronová synagoga je jednou ze tří pražských synagog, v níž se konají bohoslužby.

Pinkasova synagoga

V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. Při pracích na hloubkové izolaci budovy byly objeveny podzemní prostory se starou studnou a rituální lázní. Komunistický režim úmyslně zdržoval opravy a nápisy na stěnách byly postupně strženy. Teprve roku 1990 bylo možno dokončit stavební úpravy. V letech 1992-1996 bylo pak na 80 000 jmen českých a moravských Židů, kteří za nacismu zahynuli, ručně přepsáno na stěny synagogy.

Maiselova synagoga

byla vybudována v letech 1590 - 1592 primasem Židovského města Mordechajem Maiselem, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Z původní renesanční dispozice zůstal zachován trojlodní půdorys hlavní lodi s patrovými ženskými galeriemi. V současné době Maiselova synagoga slouží jako výstavní prostor a depozitář Židovského muzea.

Španělská synagoga

Synagoga má centrální čtvercový půdorys s kopulí nad ústředním prostorem. Ze tří stran jsou vestavěny galerie na kovových konstrukcích otevřené do hlavní lodi. Štuková arabeska i stylizované orientální motivy se opakují na stěnách i v řezbářské výzdobě dveří, zábradlí i galerie. Barevné vitráže i vnitřní výzdoba podle návrhů architektů A Bauma a B.Münzbergera byly dokončeny v roce 1893. V letech 1836 - 45 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.

Klausová synagoga

Původní Tříklausová synagoga byla komplexem tří staveb - dvou synagog a ješivy - vybudovaných koncem 16. století Mordechajem Maiselem. Dnešní budova Klausové synagogy vznikla až po zhoubném požáru ghetta v roce 1689 a byla dostavěna roku 1694. Další přestavba Klausové synagogy spadá do osmdesátých let 19. století. Klausová synagoga byla největší synagogou ghetta.

Vysoká synagoga

Sloužila jako soukromá modlitebna židovských konšelů. Nachází se naproti Staronové synagoze. V současné době je v jejím přízemí obchod a pokladna Židovského muzea v Praze. V horním patře je pak modlitebna využívána zaměstnanci radnice